Best of Peru

Tak jsem se po roce konečně dostal k vytvoření výběru fotografií, takže koho by zajímala i nějaká obrazová informace, můžete se mrknout...

BestOfPeru

Jako voda...

...utekl mesic, ktery jsme meli na poznavani Peru. Neco jsme videli, spoustu jsme toho nevideli a zitra odpoledne odletame zpet do Evropy. Zatimco jsem nemel moznost psat, podivali jsme se na hrobky v Sillustani, stravili dva dny v Arequipe, jednom z nejhezcich mest Peru, a presunuli se do Limy, kde nase putovani po zacalo. Toto je sice posledni prispevek psany z americkeho kontinentu, ale jeste ne posledni prispevek peruanskeho blogu. Po navratu, az dame dohromady sebe, bych rad dal dohromady web s podrobnejsimi a srovnanymi informacemi o nasem mesicnim putovani. Muzete se tesit na spoustu fotek a zajimavosti.

Jinak doufam, ze ti, kteri blog, at jiz nahodne nebo pravidelne navstevovali, se nenudili a krome informace o tom, ze jeste zijeme, nasli treba i neco malo zajimaveho cteni :-)

Jezero Titicaca a Uros

Ahojda, tentokrat z Puna od jezera Titicaca.

Zakladni informace o jezere a rakosovych ostrovech muzete najit treba na wikipedii. Do Puna jsme dorazili vcera o pul ctvrte odpoledne. Na autobusovem nadrazi jsme ukecali cenu ubytovani ze 30 solu na 20 za oba a rovnou jsme si v hostelu zaplatili cestovku, ktera nas dnes dopoledne vzala na umele rakosove ostrovy Uros. Ostrovy jsou to pekne, ale celkove nas dost zklamalo, jak masove jsou v dnesni dobe navstevovany turisty. Lide zijici na ostrovech si nyni vydelavaji v podstate jen turismem. Za nekolik solu vas pusti na ostrov, nechaji vas tam pobihat, pak vas za dalsich pet solu, o kterych predem nebyla rec, svezou na jiny ostrov, kde probiha predstirana (alespon nam to tak prislo) svatba. Proste divadelko pro turisty.

Puvodne jsme meli slibenou navstevu tri ostrovu a o peti solech navic nebyla ani rec, takze jeste zkusime ukecat slevu na ubytovani, protoze to jsme narozdil od cestovky jeste neplatili.

Za pul hodiny valime s tou samou cestovkou na Sillustani, coz jsou hrobky ve tvaru vezi, tak doufam, ze po nas ty sutry nebudou chtit taky nejaky sol navic :-)

Salcantay track a Machu Picchu

Ahojda,

tak jsme zpet z divociny. Nekolik dni jsme byli na treku kolem nejvyssi mistni hory Salcantay. Salcan pry znamena v kecuanstine dabel. Hora ma pres 6200 metru a my jsme prochazeli tesne kolem ni ve vysce 4700m. Tento trek jsme zvolili jako alternativni cestu pro prichod k Machu Picchu. Trek zacina ve vesnici Mollepata, odkdud se da za tri dny dostat do vesnice La Playa. V pruvodci je tato vdalenost planovana na pet dnu, ale nam se v ramci usetreni casu podarilo dvakrat ujit dvoudenni vzdalenost. Ve vesnici La Playa jsme stravili posledni noc a rano jsme vyrazili kolektivem k vodni elektrarne (Hydroelectrico). Odtud jsme tapali jeste 8km po kolejich az do vesnice Aquas Calientes, kde zacina vystup na Machu Picchu.

Dalsi dve moznosti, jak se k Machu Picchu dostat jsou Inka trail nebo vlak Cusco - Aquas Calientes. Inca trail je cca tridenni trek, na ktery se v dnesni dobe muze jen s pruvodcem a navic je omezen pocet lidi, kteri na nej mohou denne vyrazit. Vlak jezdi nekolikrat denne a mistni drahy pomoci nej tahaji z turistu tezke penize. Nejlevnejsi turisticka jizdenka je z vesnice Olantaytambo do Aquas Calientes a stoji 31 dolaru. Pokud se vam nepostesti chytnout tu nejlevnejsi, platite jeste vic. Mistnaci maji tu samou cestu asi za pet solu.

Na samotne Machu Picchu se da z Aquas Calientes dostat bud autobusem nebo po schodech. My jsme samozrejme zvolili ctyricetiminutovy vybeh schodu. Vstupenka pro dospelaka stoji 122 solu, coz je v pomeru k ostatnim cenam v Peru take pekna palka. Kdyz clovek zapomene na tyhle tezce premrstene ceny, Machu Picchu je opravdu krasne a kdyz uz tu clovek je, tak stoji za to se tam podivat.

Zpet do Cusca, kde jsme prave ted, jsme se dostali vyse zmynenym vlakem za 41 dolaru (do Olantaytamba) a pak taxikem a kolektivem. Za svych 41 dolaru jsme dostali obcerstveni, zatancil nam nejaky mistni umelec a jeste se nam behem cesty snazili prodat svetriky mistni firmy Alpaka. V porovnani se zbytkem Peru je proste Machu Picchu uplne jiny svet. Je to holt turisticka atrakce cislo jedna.

Ted vyrazime na vecu (je tu pul seste vecer) a zitra nas ceka sestihodinova cesta do Puna, coz je mestecko na okraji jezera Titicaca.

Adios amigos.

Cusco

Cusco je podle pruvodce centralni mesto Jizni Ameriky. A my jsme dnes dopoledne skoncili presne tam, kde se krizi obchodni cesty, tam kde se to hemzi turisty a hlavne tam, kde je to konecne pekne. Nemeli jsme zatim cas obehat Cusco cele, ale ze vsech mest a vesnicek, ktere jsme tu dosud videli je Cusco rozhodne nejhezci. V centru je nekolik namesti, z nichz hlavni Plaza de Armas (hlavni namesti se v 90 % peruanskych mest jmenuje stejne) zdobi domky s drevenymi balkony, nekolika kostely, spoustou zelene a kasnou uprostred.

Cusco je zatim take prvni mesto, ve kterem nam autobus zastavil na centralnim autobusovem nadrazi. Jina mesta totiz nadrazi nemaji a kazda spolecnost ma svoji zastavku jinde. Kdyz ma clovek stesti, tak jsou spolecnosti shromazdeny v nekolika ulicich. Jo, ten autobus za 50 solu byla pekna popelnice. Neco mezi neoplanem po obrne a starou karosou. Ale to je zase jina pohadka.

Po prijezdu jsme stopli taxika a neznali mistnich pomeru jsme ukecali cenu do centra na 5 solu. Kdybychom vedeli, jak je to daleko, ukecame to tak na tri. Mame uz ale konecne sveho vlastniho pruvodce Peru od Lonely Planet, takze priste budeme chytrejsi. Je z roku 2000 a koupili jsme ho za 5 babek (rozumej dolaru) ve spolecnosti jihoamerickych cestovatelu.

Kousek od Plaza de Armas je nam doporuceny (Davidem a Vascou) hostel San Cristobal. Podle informaci jsme meli cenu ukecat na 20 solu za oba, ale pani rikala, ze je sorry a ze ted je to se snidani, takze mame B&B za 30 solu dohromady. Pote, co jsme se dali do kupy po 24 hodinove jizde jsme na lehko vyrazili do mesta, kde jsme meli v planu koupit hromadnou vstupenku, zjistit, kdy a odkud nam jede autobus na ruiny a kdy a odkud nam jede autobus na trek na Machu Picchu.

Hromadna vstupenka je pekny chytak na turisty, protoze ji jednak zdrazili na 130 solu pro dospelaka a 70 solu pro studenta (turisticka sezona) a druhak se ve vetsine pamatek v Cuscu vasi vstupence jenom zasmeji s tim, ze tam neplati a chteji dalsi nemalou castku solu.

Co nas tu rozveselilo jsou dzusiky, ktere michaji v mistni dzusikarne a stoji od dvou do sesti solu. Uz jsme meli kombinace ovoce, ktere ani nezname a vecer jdeme znovu. Take jsme si dali vyborny obidek (menu za 10 solu).

Zitra dopoledne nas ceka vylet na mistni ruiny (busem tam, pesky zpet) a pak snad odjezd na zacatek treku na Machu Picchu. Mejte se a my valime objevovat krasy podvecerniho Cusca.

Normální kokovej čaj

Ahoj z Limy!

Dnes jsem se do hlavniho mesta vratili z Huarazu. Puvodni plan, ze hned pojedeme dal do Cusca nam uplne nevysel, nebot jsme se sem dostali az kolem pul seste odpoledne a vsechny cestovky, ktere jsme meli vytipovane uz meli na dnesek plno. Koupili jsme si tedy listky na zitra na 10:00 dopoledne u spolecnosti, jejiz jmeno mi nic nerikalo. Ale neberte to za tu cenu. Za nejakych 50 solu na jednoho (na koruny nasobit sesti) nas budou vozit 24 hodin. Jak znam mistnaky, tak to bude maximalne s jednou zastavkou na curani. Holt budeme zase trenovat mocaky. Tentokrat uz mi Lima nepripada tak hrozna. Na smog jsem si celkem zvykl, svou lamanou spanelstinou a rukama nohama ukecavam ceny uplne vseho. Dneska se nam s Luckou podarilo v nasem oblibenem hostelu San Francisco ukecat privatni pokojicek se ctyrmi postelemi na 32 solu.

No a nakonec to, na co urcite vsichni cekate. Co ze ten kokovej caj? Nic! Proste normalni kokovej caj. Dal jsem si ho v Huarazu z ciste akademickych duvodu a taky proto, aby mi nebylo zle z vysky. Chutnal mi jako vylouhovana ryba. Oslazeny uz trosku lip. Nepocitil jsem krome tepla v zaludku zadne blaho a z vysky mi bylo blbe stejne, takze to asi nefunguje. Tak aspon prikladam, co nám o koce říká Wikipedie.

Mejte se a ozvu se z Cusca.

Santa Cruz Trek

Ahoj vsichni,

Zatimco doma je deset vecer, my tu mame tri odpoledne a prave sedime na netu v Yungay.

Dnes je v Peru celonarodni stavka a tak je tu az do peti jako u nas v nedeli po obede. Vsechno zavrene, prazdne ulice a totalne mrtvo. Vracime se z nekolikadenniho treku kolem hory Santa Cruz zpatky do Huarazu. Bylo to uzasne. Nadherne vyhledy na peti a sesti tisicovky, pres den slunecno a bez mracku (tedy az na posledni dva dny) a v noci pod nulou. Vysku jsem pravda ze zacatku nesnasel moc dobre, takze moje nejoblibenejsi pozivatina byly ruzove tabletky a protoze jsem mel hlad, tak jsem prihodil jeste Smectu a Endiaron :-) Ted uz ale v 3900 m.n.m. spim jako miminko. Nejvys jsme zatim byli neco kolem 4800 m.n.m. (jednou i autem) a spali ve 4200.

Na treku jsme potkali jeste tri dalsi skupinky Cechu. Poznaji se velice snadno podle velkeho batohu na zadech vetsinou znacky TrekSport nebo Gemma. Vsichni ostatni jsou rozumejsi a batohy si nechaji tahnout na oslikach. Jeden mistni pruvodce nas dokonce pochvalil, ze jsme dobri oslici. Proste tu z nas maji srandu :-)

Dnes bychom meli prespat v Huarazu a zitra vyrazime pres Limu do Cusca, kde si dame bud trek na Machu Picchu nebo to urychlime a zkusime stihnout i kousek Bolivie.

Na zaver jedna zprava pro kolegy z prace: zrovna cucim do monitoru HP. Teda blika asi na 60Hz, ale stejne potesi :-)